Už jste slyšeli o odlehčovací komoře nebo o pojmu odlehčení v kanalizaci? Je to trochu choulostivé téma, především pro ekology. Ale také pro všechny, kteří se rekreují nebo dokonce žijí v okolí řek, nebo jen chodí na vycházky kolem vodních toků. Abychom vše dokázali pochopit, musíme začít se způsobem výstavby kanalizační sítě v České republice.
V Čechách je většina kanalizací vystavěna jako jednotná. Co to znamená? Znamená to, že všechny typy vod, tedy především odpadní a dešťové jsou vedeny jednou kanalizační sítí. Ta je dimenzována na běžný průtok, tedy především musí pokrýt všechny odpadní vody, které do ní přitečou a také běžné srážky. Tyto „smíchané“ vody putují kanalizační sítí do městské nebo obecní čističky odpadních vod. Zde dojde k jejich předčištění a následnému odtoku do recipientu (typicky řeka nebo potok). Kvalita vody vypouštěná z ČOV bývá ve většině případů lepší, nežli je v samotném recipientu. Do teď vše funguje ideálně.
Situace se změní při intenzivních srážkách. Čistírny odpadních vod jsou koncipované na stálý průtok, který se sice vychyluje, ale jen v určitých mezích. Při vysoké dešťové aktivitě by ČOV nedokázaly obrovskou masu vody, která se valí v potrubních systémech zvládnout. V lepším případě by čističku poškodily, v tom horším by mohlo dojít k jejímu vyplavení. To by pak mohlo znamenat doslova ekologickou katastrofu. Jak tomuto jevu zabránit? Lze to dvojím způsobem. Ten první je velice nákladný a v České republice ne tak častý. Jedná se o výstavbu takzvané oddílné kanalizace. Tedy takové, kdy jsou odpadní a splaškové vody vedeny striktně v samostatném potrubí. Dešťové vody putují přímo do recipientu a splaškové do čistírny odpadních vod. Jak jsme si uvedli, zatím je to méně časté řešení. Je alespoň snaha odvádět více dešťové vody samostatnou kanalizací.
Druhým řešením jsou takzvané odlehčovací komory. Tu si představte jako samostatný objekt v kanalizaci. A co vlastně dělá? Když vody v kanalizaci díky dešťům přesáhnou určitou hladinu, začne odlehčovací komora vypouštět dešťové vody společně s odpadními (ano jsou smíchané) přímo do řeky nebo potoka. Že to zní divně? Je tomu opravdu tak. Odlehčovací komory jsou samozřejmě koncipovány tak, aby se co nejvíce odpadní vody (v tomto případě tuhých složek) dostalo dále do kanalizace až k čistírně odpadních vod. Bohužel tato přečišťovaní funkce není dostatečná. Do toků se tak dostává značná část vod odpadních.
Odlehčovací komora může být vystavěna mnoha způsoby. Téměř vždy se jedná o nějaký přepad. Jednoduše si ji představte jako část otevřeného potrubí. Voda do odlehčovací komory přitéká stokou o určitém průměru. Většinou se jedná o páteřní vedení. Odtokové potrubí však nedovolí vyvést z komory celkový možný přítok. Jak se zvyšuje vodní hladina, dojde postupně k úplnému naplnění odtokového potrubí. V malé části se dostane do takzvaného tlakového režimu. Voda, kterou již nedokáže odtokové potrubí pojmout, přepadává v odlehčovací komoře a je odváděna do recipientu.
Jak jsme si řekli, odlehčovací komory mají různou konstrukci. Mezi nejčastější patří komory s bočním přepadem. V přepadající vodě se drží menší množství nečistot, které unášeny v největším proudu vody, který se drží v u dna a uprostřed. Dalším typem je komora s čelním přepadem. Voda přímo naráží na přepadovou hranu a je odváděna odlehčovacím potrubím. Zajímavým řešením je etážová komora. Voda proudí potrubím, a když dojde k jeho naplnění, je přebytečná voda odváděna výše položeným potrubím do recipientu.
Pro ještě lepší přečištění jsou budovány takzvané vírové separátory. Jedná se taky prakticky o odlehčovací komoru, dokáží však pracovat s jednoduchým mechanickým čištěním. Při bezdešťovém období protéká voda separátorem bez zapojené funkce, prakticky stejně jako v odlehčovací komoře. Při deštích dochází ke škrcení odtoku a separátor se začne plnit. Odpadní vody jsou do něj přiváděny při kraji nádoby (tangenciálně). Díky tomu, že separátor má kruhový tvar, začne se v něm voda postupně točit a vytvářet vír. Odpadní složky se drží při středu víru a jsou odváděny do ČOV. Když dojde k naplnění separátoru, začne přebytečná voda přepadávat přes jeho okraj do recipientu. Některé separátory jsou navíc vybaveny takzvanou nornou stěnou, která ještě zvýší jeho čistící efekt. Při nárazovém a krátkodobém dešti funguje zprvu separátor jako akumulační předčišťovač. Mnohdy tak ani nemusí dojít k odlehčení, kdy separátor dokáže naakumulovat přívalovou vlnu z odpadního potrubí.
Odlehčování kanalizací není nikterak ekologickou funkcí našich soustav. Bohužel je nutné. Bez jejich činnosti by mohlo dojít k výrazně většímu znečištění.