Zkouška těsnosti kanalizace nebo také tlaková zkouška kanalizace, je nezbytný úkon před zavedením nové kanalizace do provozu, případně po její významné rekonstrukci. Provedení tlakové zkoušky kanalizace upravuje norma ČSN 75 5911. Norma platí také pro výtlačná potrubí odpadních vod. Cílem zkoušky je prokázání vodotěsnosti a celkové pevnosti potrubního systému kanalizace. V podstatě jde o prokázání kvality odvedené práce, podle norem.
Zkouška těsnosti kanalizace se dá provést dvěma způsoby. Prvním z nich je zkouška těsnosti vzduchem. Nejprve dojde k vizuální kontrole způsobilosti daného úseku k provedení zkoušky, včetně utěsnění přípojek. Následně se na všechna potřebná místa osadí těsnící vaky. Následuje natlakování kanalizace kompresorem. Na manometru je změřen počáteční tlak, od něj se nakonec odečte případný únik. Tlak je poté upuštěn a odstraní se ucpávky. Na úplný závěr se vyhodnotí zkušební protokol.
Tlakovou zkoušku je možné provést také vodou. Kroky jsou podobné. V první fázi je třeba vizuálně zkontrolovat stav měřeného úseku potrubí. Opět se usadí těsnící vaky a zkoušený úsek se naplní vodou. Na začátek pak dojde k osazení zkušební nádoby, ze které se poté odečítá případný únik. Na závěr se opět odstraní těsnící vaky a vyplní se protokol o měření. Tlaková zkouška vodou má jednu nevýhodu, při úniku může dojít k vylití vody do stěn nebo jiných míst, kde prochází zkoušená část potrubí.
Comentarios