Veřejná kanalizace slouží k odvádění odpadních vod na území obce nebo města. Jedná se o soustavu potrubních rozvodů, které odvádějí odpadní vody do městské čistírny odpadních vod. Stoková síť odpadních vod může být oddílná nebo jednotná. Oddílná odvádí splaškové a dešťové vody v samostatných rozvodech. Jednotná odvádí všechny druhy vod najednou společně v jednom potrubním systému.
Materiály, ze kterých se budují veřejné stokové sítě, musí být velmi trvanlivé. Tedy musí především mít pevnost, odolnost vůči korozi nebo oděru, chemickým látkám a také proti mikrobionálnímu působení. Důležitá je také nepropustnost a to z jednoduchého důvodu. V případě průsaku by mohlo hrozit znečištění půdy nebo městské oblasti. Voda by také samozřejmě neměla prosakovat do potrubního systému. Nejčastěji používanými materiály jsou kamenina, litina beton a také plasty.
Betonové potrubí se většinou používá pro odvod většího objemu odpadních vod. Pro veřejné kanalizace tak se tak více než hodí. Standartní průměry betonových kanalizačních trubek se pohybují mezi 30 a 150 centimetry. Těsnost je zaručena prodloužením na jedné ze stran a vestavěným gumovým těsněním. Betonové trubky jsou pevné, nepropustné a mají vysokou únosnost. Jejich nevýhodou je obtížnější manipulace při dopravě a výstavbě z důvodu vysoké hmotnosti. Dodávají se také v kratších rozměrech nežli trubky z jiných materiálů.
Plastové potrubí z PVC se typicky využívá především ve vnitřní kanalizaci. Své uplatnění ale nalezne i ve veřejné kanalizaci. Jejich výhodou je zcela hladký vnitřní povrch, který snižuje riziko sedimentů. Mají vysokou statickou únosnost a zároveň velmi nízkou hmotnost. Samostatné trubky mohou být dlouhé i více než 5 metrů. Slabinou PVC trubek je omezená tvorba biofilmu pro samočištění, nižší odolnost a v případě velkého přílivu možnost změny směru toku.
Kameninové potrubí má blízko k potrubí betonovému. Používá se ale většinou v menších průměrech. Nejčastěji se ukládají do země vně budov. Výhodou kameninového potrubí je velká chemická odolnost (například proti kyselinám, louhům a tak podobně). Zároveň jsou při správném napojení prakticky nepropustné. Využívají se tak především v průmyslu. Nevýhodou je křehkost a stejně jako u betonových trubek také vysoká hmotnost. Jejich cena je také o mnoho vyšší oproti ostatním materiálům.
Posledním hojněji používaným materiálem (a to především v minulosti) je litina. Litinové trubky lze použít téměř v každém kanalizačním systému. Výhodou litinového potrubí je jeho stálost a dlouhá životnost. Litina je také odolná vůči chemickým vlivům. V současnosti, kdy je odlévání litiny na pokročilé úrovni, jsou i vnitřní povrchy trubek ideálně hladké. Mezi nevýhody pak patří vysoká hmotnost a také relativní křehkost. Instalace navíc trvá o mnoho déle než u trubek plastových a také cena je vyšší.
Comentarios