Pokud plánujete stavbu nového rodinného domu, budete muset učinit zásadní rozhodnutí, a to, jak budete nakládat s dešťovou vodou. Čekat dlouho se moc nemusí vyplatit, může to způsobit komplikace při schvalování stavebního povolení a kolaudaci. Přečtěte si, co vše je potřeba splnit, abyste byli tak říkajíc v mezích zákona a navíc třeba dešťovou vodu nějak využili.
V roce 2021 vstoupila v platnost novela zákona, která nařizuje majitelům novostaveb povinnost zachytávat dešťovou vodu přímo na místě, kde spadne, tedy na jejich pozemku. Je tak třeba se srážkovou vodou počítat již při tvorbě projektové dokumentace. Novela se netýká jen novostaveb, ale také výraznějších rekonstrukcí, přístaveb nebo nástaveb. Úřad vám bohužel nevydá stavební povolení, dokud spolu s úpravami nevyřešíte i hospodaření s dešťovou vodou.
Jak tedy na to, ne z pohledu zákona, ale s pohledu nakládání se srážkovou vodou dělat. Nejpreferovanějším řešením je vsakování srážkové vody přímo na pozemku, pokud je to samozřejmě možné. Pokud není vsakování možné, potom zákon povoluje vypouštění srážkové vody do odděleného dešťového kanalizačního systému, který není zakončený centrální čistírnou odpadních vod. Pokud nepřipadá v úvahu ani jedna z variant, umožní vám zákon regulované vypouštění dešťové vody do stokové kanalizace. Pokud tak učiníte a jeden ze dvou prvních dvou bodů bude proveditelný, vystavujete se možnosti pokuty až 200 000 Kč.
Možnost vsakování se určuje na základě typu podloží na vašem pozemku. Pomoci by vám mohli na místním obecním úřadě, který by měl mít informace o hydrogeologických podmínkách v lokalitě, případně bude nutné nechat si vypracovat hydrogeologický posudek. Vsakovat nelze v případě, že podloží není vhodně pro vsakování, například tehdy, když je váš pozemek na nepropustných jílech. Dalším faktorem je riziko kontaminace podzemních vod. V takovéto situaci můžete vodu vypouštět do oddílně dešťové kanalizace (ta však není v ČR tolik běžná nebo v ojedinělých případech do stokové městské kanalizace.
Další možností, která je velmi efektivní, je zadržování dešťové vody, případným vsakováním přebytků. K tomu slouží jednak retenční nádrže, ty však zadržují vodu jen dočasně, například při přívalových deštích. Následně se voda sama postupně vsakuje nebo se odvádí do nějakého jiného recipientu (ale postupně, v malých dávkách). Smyslem takovéto nádrže je zpomalit příval vody do dešťové kanalizace, vodního toku (recipientu) či vsaku.
Jinak fungují akumulační nádrže, ty využijete, pokud chcete s dešťovou vodou dále nakládat, například s ní zalévat zahrádku nebo cokoliv jiného. Jedná se o ekologické a také ekonomické nakládání s dešťovou vodou. U akumulační nádrže je zásadní její objem. Pokud ji využíváte denně, třeba i na splachování, měla by mít zásobu až na tři týdny. Do výpočtu velikosti se proto musí zahrnout úhrn srážek, velikost odvodňované plochy i případné budoucí využití dešťové vody.
留言