top of page

Jak vybrat nádrž na dešťovou vodu

Nádrž na dešťovou vodu rozhodně není projekt, který realizujete každý den. Dokonce si troufáme tvrdit, že i auto si většina lidí pořídí za život mnohokrát častěji než akumulační nádrž na dešťovou vodu. I proto je výběr nejvhodnější nádrže opravdu důležitý.

Nádrž na dešťovou vodu

Nádrž na dešťovou vodu je většinou plastová nebo betonová nádoba, do které se ukládá a skladuje dešťová voda. Využití této dešťové vody je skutečně široké a může velkou měrou přispět k úspoře vody pitné. S dešťovou vodou, především po jejím přefiltrování, můžeme například také prát prádlo. Samozřejmostí je asi zalévání, případně splachování na toaletě. Možností, kde využít dešťovou vodu je samozřejmě více a povíme si o tom v samostatném článku. V posledních letech získává její využití na oblibě díky dotačnímu programu Dešťovka a také novele zákona, která stanovuje povinnost využití, lépe řečeno akumulování dešťové vody u novostaveb. Tedy prakticky povinnost instalace nádrže na dešťovou vodu.


1. Retenční nebo akumulační?

Mnoho prodejců tyto dva pojmy zaměňuje, ale pozor. Mezi retenční a akumulační nádrží je velký rozdíl. Retenční nádrž neplní funkci, která by vodu schraňovala, například pro zalévání. Hlavní funkcí takovéto nádrže je zpomalení / pozdržení odtoku. Retenční nádrž tedy zadržuje vodu pouze po určitý čas. Kontinuálně vypouští naakumulovanou vodu do vodního toku nebo jiného odpadiště, případně vsakovacího objektu. Z pohledu hospodaření s vodou má retenční nádrž čistě ochranný důvod. Z popisu je patrné, že pokud chcete s dešťovou vodou dále nakládat, nebude retenční nádrž to pravé.

To, co budete chtít pravděpodobně využít, se nazývá akumulační nádrž, která slouží k dlouhodobému zadržení vody. Retenční nádrž bude mimo deštivé období prázdná, akumulační v sobě naopak vodu dlouhodobě uloží. V případě, že se akumulační nádrž naplní zcela, odteče voda bezpečnostním přepadem. Nestane se tedy, že by nějakým způsobem přetekla a například došlo k vyplavení sklepa nebo poškození nařízení, která jsou na ni napojená.


2. Podzemní nebo nadzemní?

Nádrže na vodu mohou být buď nadzemní, nebo podzemní. Toto je opravdu jedno z velkých rozhodnutí a většinou mají zadavatelé jasno. Nadzemní nádrž je většinou velmi jednoduché zařízení. A může se prakticky také jednat o sud pod okapem. Nebo také vymytý IBC kontejner. Obecně platí, že nadzemní nádrž je vhodná spíše pro zadržení vody k zalévání, případně k zadržení vody velmi užitkové. Nadzemní nádrž minimálním způsobem chrání zadrženou vodu před kažením. Mnohdy se také nemusí jednat o zcela estetické řešení a také zabírá na pozemku část místa. Na stranu druhou, je to z hlediska ceny velmi levné řešení oproti nádržím podzemním.

Podzemní nádrže jsou chráněné proti slunci a voda je i v letních měsících uchovávána v relativně chladném prostředí. Tím, že je nádrž umístěna pod zemní, nijak nehyzdí zahrádku nebo pozemek (pokud nepreferujete nějaký designový kousek v podobě dřevěného sudu). Podzemní nádrž tak najde využití v nakládání s dešťovou vodou ve více směrech. Navíc, tyto nádrže mají často výrazně větší objem a zadrží tak více vody.



Sud na vodu


3. Cena

Už jsme to tu trochu nakousli v předchozím odstavci. Pokud hledáte levné a jednoduché řešení, sáhněte po nadzemní nádrži. V případě podzemní nádrže už se ceny mohou lišit klidně i o desítky tisíc korun. V tomto případě máme ale jednoduché doporučení. Vzhledem k tomu, že se v případě podzemní nádrže jedná o dlouhodobou investici, vyberte vždy raději kvalitnější, a tím většinou i dražší řešení. Cena se bude lišit samozřejmě velikostí a technickými vychytávkami, ale nedílnou část bude také tvořit kvalita použitého materiálu a jeho množství. Je třeba si uvědomit, že podzemní nádrž je vystavována poměrně nepříznivým vlivům. Především vlhkosti zevnitř i z vnějšku, oděrům o zeminu, tlaku ze všech směrů a změnám teplot. Jak poznat kvalitní nádrž, když jsou vyrobené všechny z plastu a těžko přeměříte tloušťku materiálu? Bude těžší než ostatní. Neexistuje asi konstanta, ale můžete mezi sebou jednotlivé nádrže ve stejných velikostech porovnat (případně si přepočítat váhu na jeden metr krychlový). Kvalitní nádrže my měly vážit více než 35 Kg na jeden metr krychlový možné zadržené vody.


4. Dotace

Tato část se bohužel netýká chatařů a možná je to škoda. Dotaci na dešťovou vodu, takzvanou Dešťovku, totiž získáte pouze k rodinnému domu, respektive k objektu určenému k trvalému bydlení. O konkrétních podmínkách si povíme více v jiném článku, ale vězte, že dotace na dešťovku dokáže v ideálním případě pokrýt až 50 % nákladů. V případě objektů starších dostanete dotaci i na nejjednodušší systém určený pouze v pro zalévání zahrady. U novostaveb je třeba vystavět variantu, která pokrývá minimálně využití dešťové vody pro splachování. Nádrž by měla být ideálně podzemní a její minimální rozměry 2 metry krychlové. Maximální rozměry pak 10 metrů krychlových.


5. Velikost

Když už jsme načali velikost, pojďme si říci jaká je ta ideální. Samozřejmě vždy podle toho, na co vše budeme dešťovou vodu využívat. Ale je také dobré myslet na to, jaký je v dané lokalitě průměrný úhrn srážek. Dalším faktem je počet uživatelů, tedy lidí v domě. Pro pravidelné zalévání počítejte s nádrží také podle toho, jak velký pozemek vlastníte. Posledním faktorem je velikost plochy, ze které se bude voda sbírat. I jen pro zalévání doporučujeme nádrž minimálně 3 kubické metry.



Nádrž na dešťovou vodu


6. Plastová nebo betonová?

V tomto případě platí, že betonová nádrž na vodu je věčná. Tedy ne doslova, ale její trvanlivost je určitě vyšší, nežli u levnější plastové nádrže. Ovšem kvalitní plastová nádrž, nám v zemi vydrží také pěknou řádku let. Rozdíl v ceně 8 kubíkové kvalitní plastové nádrže a stejně velké betonové může být i 15 tisíc korun. Rozdíl je také v dopravě, která je u plastové jednodušší a také levnější. Při instalaci se bude také výrazně lépe manipulovat s tou plastovou. S ní lze prakticky manipulovat jen lidskou silou. Betonová může vážit klidně 10 a více tun. To už je potom na pořádný jeřáb. Když vše sečteme a podtrhneme, vychází nám lépe nádrž plastová. Ale je to samozřejmě i o konkrétních prevencích zadavatele, podmínkách, které panují na stavbě, financích a tak podobně.




7. Jakou konstrukci zvolit?

Kvalita konstrukce se opět váže k ceně. Volit můžete především mezi dvěma typy, svařovanou a monolitickou. Začněme těmi svařovanými. K jejich přednostem patří, že mohou mít nejrůznější tvary, klidně přesně podle vašich požadavků. I díky tomu si můžete zvolit nejrůznější objemové velikosti. Nevýhodou je nižší pevnost, právě ve svárech, kterými se jednotlivé dílce spojují. Zde je nutné hledat kvalitní výrobky a nekoukat tolik na cenu. Obecně však na svařované nádrži není nic špatného.

Monolitické nádrže naopak žádné (nebo jen minimum) sváry nemají. Vznikají jako celek uvnitř velké formy. Takové nádrže jsou pevnější nežli svařované. Limitující je však jejich objem, zpravidla se nesetkáte s monolitickými nádržemi, které by měly objem větší 6 metrů krychlových. Další výhodou je o něco málo nižší hmotnost, oproti svařovaným.


8. Jaký vybrat tvar?

Prakticky můžeme vybírat ze třech tvarů nádrží. První je takový válec nebo jak někteří prodejci říkají, tvar ponorky. Jedná se asi o nejčastější z tvarů, který je vhodný i pro velké objemy vody. Pokud nemáte na pozemku velké množství podzemní vody, je to ideální řešení.


V místech, kde je spodní voda vysoká, se instalují ploché nádrže na vodu. Takové kvádry. Díky svému tvaru není třeba tak hluboký výkop a spodní voda tak k nádrži většinou nedosáhne. Nevýhodou je nižší pevnost a potřeba záboru větší části pozemku pro výkop.


Posledním a méně používaným typem jsou sudové nádrže na vodu. Umisťují se do míst, kde není prostor pro široký výkop. Naopak je ale nutné mít výkop poměrně hluboký.


9. Výběr podle usazení

Setkáte se se třemi typy usazení podzemní nádrže na vodu. Tím prvním jsou nádrže k obetonování. Ty jsou sice levnější, ale nesmíte zapomenout, že bude potřeba další materiál pro instalaci a více práce. Tato nádrž se hodí do míst, kde se počítá s větším zatížením, například blízko příjezdových cest. Nedoporučuje se do míst s výskytem

podzemních vod.


Dvouplášťové nádrže se naopak hodí do míst, kde se vyskytuje podzemní voda nebo tam, kde je jílovité podloží. Ukotvení je k předem připravené základové desce. Nedoporučuje se ji instalovat do míst, kde bude pravděpodobné větší zatížení.

Třetím typem je samonosná nádrž na vodu. To je v podstatě kompromis mezi obetonovávací a dvouplášťovou nádrží. Výhodou je velmi jednoduchá instalace. Nádrž se uloží na základovou desku a obsype se zeminou. Nelze ji však umístit do jílovitého podloží, do míst, kde je podzemní voda a také tam, kde bude větší horní zátěž.


10. Instalace nádrže na dešťovou vodu

Právě s instalací vám rádi pomůžeme (samozřejmě výběrem vhodné nádrže). Zajistíme kompletní projekt k instalaci nádrže na dešťovou vodu včetně rozvodů na míru, přesně podle vašich požadavků. Cenovou nabídku připravíme zdarma, včetně obhlídky prostoru k zaměření naším technikem. Zajistíme také kompletní dopravní, výkopové i instalatérské práce. Neváhejte nás kontaktovat!

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page